Lubomír Zeman

Klebelsberský palác v Mariánských Lázních. Skrytá tvář lázeňského města z Goethových časů.

Anotace:

Dnešní Hotel Kavkaz v Mariánských Lázních, známý také podle dřívějšího pojmenování jako Hotel Weimar, patří, nebo spíše patřil, mezi největší a nejvýstavnější lázeňské domy ve městě. Ve svém luxusně zařízeném interiéru hostil řadu významných lázeňských hostů, od korunovaných hlav z celého světa, státníků či politiků, až po význačné umělce, básníky, spisovatele. Pod maskou pozdější historizující úpravy z let 1903-1908 podle projektu vídeňského architekta Arnolda Heymanna se skrývá původní objekt paláce postaveného v letech 1820-1821 pro hraběte Franze Josefa Klebelsberga, tajného rady a rakouského ministra financí. Se svou matkou Amalií Theodorou von Levetzow zde pobývala i krásná Ulrika, za kterou sem chodil sám kníže básníků Johann Wolfgang Goethe. Vlivem dlouhodobé neúdržby je objekt v havarijním stavu a samovolnou destrukcí se odkrývá dosud skrytá tvář klasicistního lázeňského města z Goethových časů.
Příspěvek představí pozůstatky klasicistní stavby v interiéru, které pozvolna mizí i nález původní fasády dokumentovaný při nedávné záchovné opravě obvodového pláště.

4.3.2025

× × ×

Jan Beránek, Filip Facincani

Ke stavebním dějinám kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici I

Anotace

První příspěvek se zabývá nejstaršími stavebními dějinami kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici v uměle vymezeném intervalu let 1200–1450 — konfrontuje výsledky archeologického průzkumu, revidovanou pramennou základnu a dosud neznámé nálezové situace a ptá se po faktorech, které přímo ovlivnily dispoziční a elevační podobu současného kostela.

5.3.2025

× × ×

Jan Beránek, Filip Facincani

Ke stavebním dějinám kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici II

Anotace:

Druhá část příspěvku se zabývá významnou přestavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici, která proběhla těsně před rokem 1600. Cílem je nejen upozornit na její výrazné a dosud nereflektované gotizující tendence v podobě vědomého revivalu, ale také na její nouzový charakter, adaptující vrcholně gotické jádro nedostavěného (?) kostela. 

      Z obou příspěvků vyplyne na konci druhé části společný závěr, diskutující metodické aspekty stavebněhistorického průzkumu — ty jsou sice obecně známé, ale v tomto konkrétním případě dochází k jejich vícesměrnému potvrzení.

5.3.2025

× × ×

Tomáš Karel

Zámecké zahradnictví v Manětíně – několik poznatků k vývoji areálu

Anotace:

Během posledního desetiletí se obnova zámeckého areálu v Manětíně soustředila do prostor bývalého zahradnictví se skleníkem a navazujícím ohrazením. Práce přinesly kromě poznatků z archeologického a operativního průzkumu také zajímavé informace z archivních materiálů a dendrochronologického vyhodnocení. Potvrdil se složitý a dlouhodobý vývoj prostoru s reprezentativní i užitkovou funkcí. Jak bývá obvyklé, přinesl průzkum i nové otázky, týkající se samotné výstavby barokního zámku a jeho zahrady.

6. 3. 2025

× × ×

Martin Šanda

Úřednický dům s plánovanou filatorií a realizovanou magnanerií v areálu Veltruského zámku

Anotace

Referát shrnuje základní poznatky v průběhu roku 2020/21 realizovaného stavebněhistorického průzkumu tzv. Úřednického domu, nacházejícího se v areálu Veltruského zámku. Průzkum kromě relativně běžných poznatků o úřednickém bydlení a kancelářích přinesl také poměrně překvapivé doklady o pěstování bource morušového a dále o plánovaném ale na místě nakonec nerealizovaném spřádání hedvábí, a to už v šedesátých letech 18. století. Vypadá to tedy že ve Veltrusech máme alespoň z části dochovanou, a to relativně unikátně, protože podobné prostory se jinak ve střední Evropě téměř nikde nedochovaly, pěstírnu bource morušového.

11.3.2025

× × ×

Martin Šanda

Forma následuje funkci aneb Přísně funkční Historismus

Anotace:

Roku 2018 provedený stavebněhistorický průzkum rozhlehlého historizujícího domu čp. 1000, v Hybernské ulici v Praze z let 1896-98 mimo jiné zajímavým způsobem doložit to, jak dispozice budovy a její konkrétní architektonické řešení velmi těsně souvisejí s jeho plánovaným využitím, což samozřejmě poněkud nabourává základní premisu funkcionalistů, podle níž se právě až ta jejich architektura vyznačuje mimořádným důrazem na funkčnost. Dělo se to však jistě i dříve a v příspěvku představený dům je toho bezpochyby dobrým důkazem.

11.3.2025

× × ×

Martin Šanda

Hotel u Bílého koníčka v Třeboni (poster)

Anotace:

Ze stavebněhistorického průzkumu domu U bílého Koníčka v Třeboni zůstala vlivem následné nekomunikace investora provedena pouze průběžná průzkumová zpráva. I tato stručná zpráva ale obsahuje zajímavá zjištění a asi stojí za to se s nimi seznámit alespoň formou posteru.

11.3.2025

× × ×

Jan Havrda – Matouš Semerád – Anna Žďárská

Sladovna pivovaru U Oštěpů s vertikálním hvozdem z konce 19. století. Labutí píseň jednoho z posledních staropražských pivovarů.

Anotace:

Při stavebně historickém průzkumu a archeologickém výzkumu realizovaném na parcele domu čp. 919 v ulici V Kolkovně v Praze na Starém Městě byly odkryty relikty historických staveb odstraněných při asanaci této části města (1904). Bezprostředně pod dlažbou dnešního dvora domu se dochovala sladovna jednoho z méně známých pražských pivovarů, jehož historie sahá minimálně do 15. století. K nejlépe zachovaným konstrukcím náležela pec vertikálního hvozdu z konce 80. let 19. století, kdy došlo k výrazné adaptaci sladovny, při které byl odstraněn starší hvozd, část interiéru byla prohloubena a do upraveného prostoru byla vložena nová pec. V rámci výzkumu se podařilo též odkrýt pozůstatky starších hvozdů z období pozdního středověku a novověku.

14.3.2025

× × ×

Milena Hauserová

Voda pro Rataje

Anotace bude doplněna.

17.3.2025

× × ×

Jarmila Hansová

Rechle jako specifický typ vodní stavby

Anotace:

Ačkoliv je problematika plavení dřeva v poslední době v zorném hledáčku badatelů, pozornost se věnuje zejména vorařství, které bylo v roce 2022 zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. V jeho stínu leží kdysi též hojně frekventované plavení polenového dřeva, a není proto divu, že se téměř zapomnělo i na nezbytné vybavení plavebních tras a skladišť dřeva, totiž na rechle, u kterých se plavené dřevo zastavovalo pomocí brlení. Většina rechlí totiž zanikla a z těch, které se zachovaly, je známa pouze hrstka. Navíc je jejich účel opředen mnoha omyly, často jsou pokládány jen za mostní stavby a lávky. Referát se zabývá rechlemi z hlediska jejich funkce a podstatných konstrukčních součástí, přičemž přináší nové poznatky na základě studia archivních pramenů a plánů i terénní dokumentace.

18.3.2025

× × ×

Eliška Seifertová Racková – Jiří Slavík

Tvrz, hostinec, klášter, vila a muzeum v České Skalici

Anotace:

Muzeum v České Skalici je jedním z poutních míst zájemců o historii národního obrození. V 80. letech 20. století v jeho areálu vznikla další místní pamětihodnost – archeologicky byly odkryty a následně prezentovány pozůstatky tvrze se sklepením a válcovou věží. Souvislosti mezi hostincem a tvrzí jsou nejzajímavější kapitolou spletitého stavebního vývoje.

19.3.2025

×××

Jan Anderle

Okno či střílna?

Anotace:

Zamyšlení nad možnou funkcí některých otvorů se štěrbinovým ústím a šikmo rozevřeně špaletovanou nikou.

22.3.2025

× × ×

Jiří Bloch

Dřevěné pohledové stropy v Českém Krumlově (Studie o jejich typologickém rozdělení a historickém vývoji.)

Anotace:

V posledních desetiletích byl v Čechách během stavebních oprav velkého počtu památkových objektů nově odhalen početný soubor dřevěných pohledových stropů. Důvodem druhotné obnovy stropů byla především protipožární opatření z 2. poloviny 18. století, jejich součástí bylo i vkládání omítaných podhledů zakrývajících starší pohledové konstrukce.  V Českém Krumlově bylo zjištěno přibližně 200 konstrukcí různého stáří, od středověku do poloviny 18. století. Můžeme tak mluvit o největší koncentraci pohledových stropů v našich zemích, z nichž některé nadále zůstávají skryty pod mladší konstrukcí, díky snaze o uchování zdobně řešených omítaných podhledů. | Součástí prezentace je i stručné představení souboru více než třiceti vystavených fragmentů stropů v Muzeu stavebních řemesel v Českém Krumlově.

23.3.2025

× × ×

Petr Macek – Ladislav Varadzin

Předrománská sakrální stavba na Vyšehradě.

Anotace bude doplněna.

24.3.2025

× × ×

Petr Macek

Jak Santini konstruoval půdorysy

Anotace bude doplněna.

24.3.2025

× × ×