Lubomír Zeman

Klebelsberský palác v Mariánských Lázních. Skrytá tvář lázeňského města z Goethových časů.

Anotace:

Dnešní Hotel Kavkaz v Mariánských Lázních, známý také podle dřívějšího pojmenování jako Hotel Weimar, patří, nebo spíše patřil, mezi největší a nejvýstavnější lázeňské domy ve městě. Ve svém luxusně zařízeném interiéru hostil řadu významných lázeňských hostů, od korunovaných hlav z celého světa, státníků či politiků, až po význačné umělce, básníky, spisovatele. Pod maskou pozdější historizující úpravy z let 1903-1908 podle projektu vídeňského architekta Arnolda Heymanna se skrývá původní objekt paláce postaveného v letech 1820-1821 pro hraběte Franze Josefa Klebelsberga, tajného rady a rakouského ministra financí. Se svou matkou Amalií Theodorou von Levetzow zde pobývala i krásná Ulrika, za kterou sem chodil sám kníže básníků Johann Wolfgang Goethe. Vlivem dlouhodobé neúdržby je objekt v havarijním stavu a samovolnou destrukcí se odkrývá dosud skrytá tvář klasicistního lázeňského města z Goethových časů.
Příspěvek představí pozůstatky klasicistní stavby v interiéru, které pozvolna mizí i nález původní fasády dokumentovaný při nedávné záchovné opravě obvodového pláště.

4.3.2025

× × ×

Jan Beránek, Filip Facincani

Ke stavebním dějinám kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici I

Anotace

První příspěvek se zabývá nejstaršími stavebními dějinami kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici v uměle vymezeném intervalu let 1200–1450 — konfrontuje výsledky archeologického průzkumu, revidovanou pramennou základnu a dosud neznámé nálezové situace a ptá se po faktorech, které přímo ovlivnily dispoziční a elevační podobu současného kostela.

5.3.2025

× × ×

Jan Beránek, Filip Facincani

Ke stavebním dějinám kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici II

Anotace:

Druhá část příspěvku se zabývá významnou přestavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici, která proběhla těsně před rokem 1600. Cílem je nejen upozornit na její výrazné a dosud nereflektované gotizující tendence v podobě vědomého revivalu, ale také na její nouzový charakter, adaptující vrcholně gotické jádro nedostavěného (?) kostela. 

      Z obou příspěvků vyplyne na konci druhé části společný závěr, diskutující metodické aspekty stavebněhistorického průzkumu — ty jsou sice obecně známé, ale v tomto konkrétním případě dochází k jejich vícesměrnému potvrzení.

5.3.2025

× × ×

Tomáš Karel

Zámecké zahradnictví v Manětíně – několik poznatků k vývoji areálu

Anotace:

Během posledního desetiletí se obnova zámeckého areálu v Manětíně soustředila do prostor bývalého zahradnictví se skleníkem a navazujícím ohrazením. Práce přinesly kromě poznatků z archeologického a operativního průzkumu také zajímavé informace z archivních materiálů a dendrochronologického vyhodnocení. Potvrdil se složitý a dlouhodobý vývoj prostoru s reprezentativní i užitkovou funkcí. Jak bývá obvyklé, přinesl průzkum i nové otázky, týkající se samotné výstavby barokního zámku a jeho zahrady.

6. 3. 2025

× × ×

Martin Šanda

Úřednický dům s plánovanou filatorií a realizovanou magnanerií v areálu Veltruského zámku

Anotace

Referát shrnuje základní poznatky v průběhu roku 2020/21 realizovaného stavebněhistorického průzkumu tzv. Úřednického domu, nacházejícího se v areálu Veltruského zámku. Průzkum kromě relativně běžných poznatků o úřednickém bydlení a kancelářích přinesl také poměrně překvapivé doklady o pěstování bource morušového a dále o plánovaném ale na místě nakonec nerealizovaném spřádání hedvábí, a to už v šedesátých letech 18. století. Vypadá to tedy že ve Veltrusech máme alespoň z části dochovanou, a to relativně unikátně, protože podobné prostory se jinak ve střední Evropě téměř nikde nedochovaly, pěstírnu bource morušového.

11.3.2025

× × ×

Martin Šanda

Forma následuje funkci aneb Přísně funkční Historismus

Anotace:

Roku 2018 provedený stavebněhistorický průzkum rozhlehlého historizujícího domu čp. 1000, v Hybernské ulici v Praze z let 1896-98 mimo jiné zajímavým způsobem doložit to, jak dispozice budovy a její konkrétní architektonické řešení velmi těsně souvisejí s jeho plánovaným využitím, což samozřejmě poněkud nabourává základní premisu funkcionalistů, podle níž se právě až ta jejich architektura vyznačuje mimořádným důrazem na funkčnost. Dělo se to však jistě i dříve a v příspěvku představený dům je toho bezpochyby dobrým důkazem.

11.3.2025

× × ×

Martin Šanda

Hotel u Bílého koníčka v Třeboni (poster)

Anotace:

Ze stavebněhistorického průzkumu domu U bílého Koníčka v Třeboni zůstala vlivem následné nekomunikace investora provedena pouze průběžná průzkumová zpráva. I tato stručná zpráva ale obsahuje zajímavá zjištění a asi stojí za to se s nimi seznámit alespoň formou posteru.

11.3.2025

× × ×

Jan Havrda – Matouš Semerád – Anna Žďárská

Sladovna pivovaru U Oštěpů s vertikálním hvozdem z konce 19. století. Labutí píseň jednoho z posledních staropražských pivovarů.

Anotace:

Při stavebně historickém průzkumu a archeologickém výzkumu realizovaném na parcele domu čp. 919 v ulici V Kolkovně v Praze na Starém Městě byly odkryty relikty historických staveb odstraněných při asanaci této části města (1904). Bezprostředně pod dlažbou dnešního dvora domu se dochovala sladovna jednoho z méně známých pražských pivovarů, jehož historie sahá minimálně do 15. století. K nejlépe zachovaným konstrukcím náležela pec vertikálního hvozdu z konce 80. let 19. století, kdy došlo k výrazné adaptaci sladovny, při které byl odstraněn starší hvozd, část interiéru byla prohloubena a do upraveného prostoru byla vložena nová pec. V rámci výzkumu se podařilo též odkrýt pozůstatky starších hvozdů z období pozdního středověku a novověku.

14.3.2025

× × ×

Milena Hauserová

Voda pro Rataje

Anotace bude doplněna.

17.3.2025

× × ×

Jarmila Hansová

Rechle jako specifický typ vodní stavby

Anotace:

Ačkoliv je problematika plavení dřeva v poslední době v zorném hledáčku badatelů, pozornost se věnuje zejména vorařství, které bylo v roce 2022 zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. V jeho stínu leží kdysi též hojně frekventované plavení polenového dřeva, a není proto divu, že se téměř zapomnělo i na nezbytné vybavení plavebních tras a skladišť dřeva, totiž na rechle, u kterých se plavené dřevo zastavovalo pomocí brlení. Většina rechlí totiž zanikla a z těch, které se zachovaly, je známa pouze hrstka. Navíc je jejich účel opředen mnoha omyly, často jsou pokládány jen za mostní stavby a lávky. Referát se zabývá rechlemi z hlediska jejich funkce a podstatných konstrukčních součástí, přičemž přináší nové poznatky na základě studia archivních pramenů a plánů i terénní dokumentace.

18.3.2025

× × ×

Eliška Seifertová Racková – Jiří Slavík

Tvrz, hostinec, klášter, vila a muzeum v České Skalici

Anotace:

Muzeum v České Skalici je jedním z poutních míst zájemců o historii národního obrození. V 80. letech 20. století v jeho areálu vznikla další místní pamětihodnost – archeologicky byly odkryty a následně prezentovány pozůstatky tvrze se sklepením a válcovou věží. Souvislosti mezi hostincem a tvrzí jsou nejzajímavější kapitolou spletitého stavebního vývoje.

19.3.2025

×××

Jan Anderle

Okno či střílna?

Anotace:

Zamyšlení nad možnou funkcí některých otvorů se štěrbinovým ústím a šikmo rozevřeně špaletovanou nikou.

22.3.2025

× × ×

Jiří Bloch

Dřevěné pohledové stropy v Českém Krumlově (Studie o jejich typologickém rozdělení a historickém vývoji.)

Anotace:

V posledních desetiletích byl v Čechách během stavebních oprav velkého počtu památkových objektů nově odhalen početný soubor dřevěných pohledových stropů. Důvodem druhotné obnovy stropů byla především protipožární opatření z 2. poloviny 18. století, jejich součástí bylo i vkládání omítaných podhledů zakrývajících starší pohledové konstrukce.  V Českém Krumlově bylo zjištěno přibližně 200 konstrukcí různého stáří, od středověku do poloviny 18. století. Můžeme tak mluvit o největší koncentraci pohledových stropů v našich zemích, z nichž některé nadále zůstávají skryty pod mladší konstrukcí, díky snaze o uchování zdobně řešených omítaných podhledů. | Součástí prezentace je i stručné představení souboru více než třiceti vystavených fragmentů stropů v Muzeu stavebních řemesel v Českém Krumlově.

23.3.2025

× × ×

Petr Macek – Ladislav Varadzin

Předrománská sakrální stavba na Vyšehradě.

Anotace bude doplněna.

24.3.2025

× × ×

Petr Macek

Jak Santini konstruoval půdorysy

Anotace bude doplněna.

24.3.2025
× × ×

Karel Kůt – Lubomír Zeman
Proměna architektury Lázní Kynžvart následkem opakovaných požárů města
Anotace:
Městečko Lázně Kynžvart bylo opakovaně postihováno běsněním přírodního živlu, který se vymanil kontrole především roku 1865. Tehdy zde v odstupu necelých tří měsíců dvakrát vypukl mohutný požár, zachvátil značnou část městské zástavby a měl zřetelný dopad na proměnu její podoby. Nejednalo se však o ojedinělou katastrofu, Kynžvart byl ohrožován šlehajícími plameny v podstatě napříč staletími. O těchto dramatických událostech nás blíže informují nejen písemné prameny, ale i náležité průzkumy stavebního vývoje individuálních objektů a analýzy urbanistického pojetí lokality.

27. 3. 2025

× × ×

Hana Hanzlíková – Dana Novotná

Rathaus Seelowitz / Židlochovická renesanční radnice vzor pro jihomoravská městečka.

Anotace:

Od středověku prošel způsob správy měst složitým procesem podle stavu práv a výsad, s rostoucím počtem obyvatel. Radnice plnily hlavní poslání pro výkon městské samosprávy, navíc se zde realizovala další veřejná činnost, tj. funkce soudní, tržní, šenkovní, váha, věznice, obydlí městských zaměstnanců.                                    Velký rozvoj potřeb obecní samosprávy vyvolal potřeby výstavby a přestavby radních domů i v malých sídelních útvarech, městečkách, především na jižní Moravě, což je čitelné v jejich dochované struktuře do dnešních dob. Pro všechny tyto objekty je vzorem židlochovická radnice s vzácně respektovanou kontinuitou jejího využití od samých počátků. Prezentace stavebního vývoje radního domu v Židlochovicích v souvislosti s rostoucími nároky na rozvoj a uspořádání jejích dispozic.

30.3.2025

× × ×

Eliška Nová – Miroslav Nový

Kostel Povýšení sv. Kříže v Kunraticích u Cvikova aneb Když se projektuje od stolu

Anotace:

V rámci zahušťování farní sítě za josefských reforem vznikla v Kunraticích u Cvikova lokálie pod patronátem náboženského fondu. Jako kostel poté téměř půl století sloužila raně barokní hřbitovní kaple sv. Josefa, která byla ve velmi špatném stavu a kapacitně lidnaté obci naprosto nepostačovala. V letech 1831–1833 byl proto na náklady náboženského fondu postaven nový kostel Povýšení svatého Kříže. Projekt byl vypracován přímo dvorskou stavební radou ve Vídni na základě vzorových plánů. Staticky odvážně navržená stavba provedená v nedostatečné kvalitě však už po 15 letech trpěla takovými poruchami, že bylo nutné provést razantní stavební zásah.

31.3.2025

× × ×

Zuzana Števková        

Laz Kokávka – materiálový prieskum lokality s archaickou ľudovou architektúrou

Anotace:

Kokávka je laz nachádzajúci sa na Gemeri, nad dedinou Muránska Zdychava. Úzke doliny a nedostatok miesta na gazdovanie podmienil vznik stodôl v širokom okolí obce. Tie boli pôvodne určené iba na hospodárske účely, no neskôr sa popri niektorých z nich začali trvalo bývať. To viedlo k dvojrezidenčnosti a k rozdeleniu výroby medzi dve hospodárske centrá. Takým príkladom je aj laz Kokávka. Dnes ho tvorí 5 pôvodných chyžiek, 6 stodôl a jeden chliev. Všetky stavby sú drevené, s jednoduchou archaickou architekturou a vrúznom štádiu degradácie. V rámci výskumu sme sa zamerali na určenie typov drevín, veku stavieb a zdokumentovaniu stavebných detailov.

31.3.2025

× × ×

Martin Kolovský – Michael Rykl

Tvrz a zámek Veselí nad Úhlavou: Od středověké tvrze přes barokní sýpku k novogotickému zámku

Anotace:

Panské sídlo ve Veselí nad Úhlavou vzniklo asi někdy ve 14. století. Od této doby prošlo mnohými přestavbami a střídáním majitelů i funkcí. Některé úpravy byly komplexní a úspěšné, jiné provizorní a nedokončené a vše vyvrcholilo velkolepou přestavbou na romantický novogotický zámeček v druhé polovině 19. století. Příspěvek představí stavební dějiny stavby i jejího okolí v kontextu doby.

31.3.2025

× × ×

Zlata Gersdorfová

Neslavný konec slavných plzeňských lázní

Anotace:

Příspěvek pojednává o zajímavé kapitole plzeňských dějin, kdy představitelé města chtěli z Plzně vytvořit západočeské lázeňské centrum. A jak už to v historii bývá, velkolepý záměr se až tak nezdařil….

31.3.2025