Jak vypadal život na barokním hospodářském dvoře? Kdo je mistr Ondřej? Jak to vypadá, když ožijí dílny Dvora stavebních řemesel v Centru stavitelského dědictví Plasy? Co všechno je potřeba k tomu, než si vyrobíte „obyčejnou“ zednickou lžíci? Odpoledne a v předvečer svátku svatého Jana se otevře Dvůr stavebních řemesel Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea v areálu plaského kláštera a vydá některá ze svých tajemství.
Historické dílny ve Dvoře stavebních řemesel jsou výjimečné hlavně tím, že stroje a nástroje, které se v nich skrývají, už mnohdy ve svém věku překročily stovku, a přesto jsou stále plně funkční. Ukázat je veřejnosti při práci však není úplně jednoduchý úkol. Odborným garantem pro akci, která se bude konat v Centru stavitelského dědictví v Plasích den před svátkem svatého Jana, se stal odborník na restaurování kovových prvků, strojů a technických památek Václav Holásek. „Schopnost strojů plnit svou funkci až do dnešní doby jsme chtěli ukázat při vytváření nějakého konkrétního smysluplného výrobku,“ říká důrazně. „Nemám rád, když se věci dělají jenom tak na oko, aby se něco dělo.“
Jako výrobek, na jehož výrobě se bude ukazovat, jak stroje pracují, si se svými spolupracovníky zvolil zednickou lžíci. „Zednická lžíce je atributem všech stavitelů a zedníků a my tu v rámci Národního technického muzea vytváříme Centrum stavitelského dědictví. Lze si vůbec zvolit něco příznačnějšího?“ vysvětluje výběr Jakub Chaloupka, kurátor sbírky stavitelství. Návštěvníci budou mít možnost nejenom vidět historické dílny v provozu, ale rovněž se do tohoto provozu aktivně zapojit. Kdo se rozhodne si zednickou lžíci sám vyrobit, bude si muset nejprve pořídit materiál, a pak si u různých řemeslníků nechat zhotovit jednotlivé díly tak, aby si na konci mohl odnést celou lžíci, kterou si za odborné asistence sám zhotovil.
Svatojánské brána k řemeslu v Centru stavitelského dědictví v Plasích je součástí Letního barokního festivalu Plzeňského kraje. Celým dnem bude návštěvníky provázet postava Matěje Ondřeje Kondela. Proč zrovna jeho? Kdo to vlastně byl? To se návštěvníci dozvědí v „kramářské písni“, kterou si pro tuto příležitost připravili nadšenci z Centra stavitelského dědictví Plasy. V jejich režii jsou připraveny také speciální komentované prohlídky Dvora stavebních řemesel.
Program celého odpoledne a večera bude provázet řada dalších divácky atraktivních doprovodných akcí. Návštěvníci se mohou těšit na důkladné seznámení s barokní kuchyní a to v teorii i praxi, budou se moci obdivovat půvabu fríského koně a jeho bravurnímu zvládnutí – vždyť přeci barokní hospodářský dvůr bez dobré kuchyně a silného koně si lze jen těžko představit, na nejmladší návštěvníky bude čekat barokní kolotoč. Svatojánskou slavnost pak zpestří hudební doprovod skupiny Fiakr a příznivci klasické hudby se mohou těšit na večerní koncert barokní hudby v podání souboru Ensemble Inégal. Program ukončí Svatojánský barokní ohňostroj.
Akce se koná v Centru stavitelského dědictví Plasy Národního technického muzea v sobotu 23. června 2018 od 15.00 do 22.00 hodin .
