Při příležitosti 250. výročí narození Klementa Václava Lothara Metternicha (15. 5. 1773 – 11.6. 1859), významného politika a diplomata a majitele plaského panství, vystavujeme v tzv. trezorové vitríně listinu dokládající povýšení Metternichů do knížecího stavu a odlitek erbu.

Císař František I. uděluje všem manželským členům rodu Metternichů obojího pohlaví plnohodnotný knížecí titul. Současně touto listinou uděluje císař právo užívat nový erb, do kterého byly knížecí znaky zakomponovány (hermelínový plášť, korunka, deviza). Císař při vydání této listiny ocenil zásluhy Klementa Metternicha o stát, trůn, svou osobu a rodinu a především jeho „chytré vedení ministerstva zahraničních věcí ve válečné době“. Listina je vyjádřením významných diplomatických úspěchů Klementa Metternicha v závěrečném období napoleonských válek, které následně vyvrcholily Metternichovou vůdčí rolí na Vídeňském kongresu 1814–1815. Listina obsahuje také unikátní veduty tehdejších metternichovských sídel (zámku Johannisberg, bývalého benediktinského kláštera Ochsenhausen a zámku Kynžvart). Rodinný archiv Metternichů, Národní archiv

Na baldachýnu s knížecí korunou je v reliéfu Řád zlatého rouna. Vlastní erb tvoří netypický kruhový čtvrcený štít, ne němž jsou tři mušle z původního rodového erbu. Od povýšení na říšská hrabata v roce 1679 má erb čtyři pole. V prvním a čtvrtém je zubatý pruh s křížky představující Winneburg, který Metternichové získali v 17. století. Ve druhém a třetím poli jsou tři lovčí trubky představující Beilstein. V roce 1816 pak byl mezi horní pole vsunut císařem obohacený rodový znak a mezi dolní pole znak nově získaného neapolského vévodství Portella.