Vynálezce a vlastenec Ludvík Očenášek - od jízdních kol ke kosmickým raketám

Výstavou v Centru stavitelského dědictví Plasy připomíná Národní technické muzeum významného průkopníka raket a kosmických letů.

Ludvík Očenášek se právem řadí k jediným dvěma Čechům, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů, v Čechách však zná jeho jméno málokdo. Tento rok, kdy slavíme 145. výročí jeho narození (4. srpna 1872- 10. srpna 1949), chce Národní technické muzeum probudit zájem o jeho osobu novou výstavou věnovanou jeho životu i vynálezům. To, že je výstava k vidění zrovna v Plasích, není náhoda. S okolím Plas - s Dolní Bělou, Malenicí a Dražní - je spojeno dětství Ludvíka Očenáška i závěr jeho života.

„Když jsem se seznámil s životem Ludvíka Očenáška,“ přemítá Michal Plavec, autor výstavy i publikace, , „vytanuli mi na mysli jak technickým důvtipem, tak osobními postoji hrdinové románů J. Verna. Ostatně Ludvík Očenášek přiznává, že se jimi nechal inspirovat. Vydal se nevyšlapanými, neprobádanými cestami vědy a techniky, v něčem uspěl, v něčem ne.“ Začínal výrobou jízdních kol, v roce 1906 vyvinul vlastní rotační automobilový a letadlový motor a úspěch zažil s vylepšením obloukové lampy. V roce 1910 konstruoval vlastní letadlo. Za první světové války se zapojil do řad odbojové organizace Maffie, která bojovala za nezávislost Čech, Moravy a Slovenska na habsburské monarchii. Na konci této války nalezl například v Praze telefonní vedení mezi ministerstvy války v Berlíně a Vídni. Hovory s úspěchem odposlouchával. Za svoji činnost byl vyznamenán Československou revoluční medailí 1918. V meziválečném období se zabýval konstrukcí raket, které s úspěchem vypustil na konci ledna a na samém počátku března 1930. Byl přesvědčen, že není otázkou, zda se člověk dostane do vesmíru, ale kdy. Od uskutečnění tohoto snu ho dělilo 31 let. Ve třicátých letech také spolu se synem Miroslavem vylepšil takzvaný hydrodynamický člun, který poháněl proud vody vypouštěný proti směru pohybu lodi. Vyznačoval se nízkým ponorem. Podal i jiné zlepšovací návrhy a patentové přihlášky. V květnu 1945 byl ve svých 72 let těžce zraněn při bojích na barikádách u budovy rozhlasu. Ludvík Očenášek vynalézal, dával do svých pokusů nejen celé srdce, ale i kapitál. Několikrát za svého života zkrachoval, osud mu v podnikání nepřál. Když v roce 1949 v Dražni zemřel, zprávu o jeho smrti otiskly i takové deníky jako The New York Times a The Washington Post. Po celý život zůstal věrným vlastencem a členem tělocvičné jednoty Sokol.„Je paradoxem,“ dodává Michal Plavec,, „že jméno Ludvíka Očenáška připomínají v Smithsonian National Air and Space Museum ve Washingtonu i v síni slávy v New Mexico Museum of Space History v Alamogordo ve Spojených státech amerických, ale v rodné zemi, které tolik obětoval, bohužel zůstává jeho osoba spíše pozapomenuta.“

Výstavou věnovanou Ludvíku Očenáškovi se Národní technické muzeum se ve svém Centru stavitelského dědictví Plasy pokouší tuto skutečnost alespoň zčásti napravit. Kromě výstavy také vydává stejnojmennou monografii o životě Ludvíka Očenáška. Jejím autorem je Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea, na jejím vydání se podílelo město Plasy a společnost Lesy České republiky. Na přípravě výstavy se podílelo také Národní muzeum..

Výstava potrvá od 13. května do 26. listopadu 2017 v Národním technickém muzeu v Centru stavitelského dědictví Plasy.

Národní technické muzeum, Centrum stavitelského dědictví Plasy, Pivovarská 5,
331 01 Plasy

Mgr. Adam Dušek
Vedoucí oddělení PR a práce s veřejností
Email: adam.dusek@ntm.cz
Mob: +420 774 426 828
Národní technické muzeum
Kostelní 42, 170 78, Praha 7

Mgr. Kristýna Koderová
Oddělení PR a práce s veřejností
Email: kristyna.koderova@ntm.cz
Tel.: 373 300 744 / mobil: 777 710 802
Národní technické muzeum 
Centrum stavitelského dědictví,
Pivovarská 5, 331 01 Plasy